Řím, církev i svět se rozloučil s papežem, který se ostatním „sebedaroval“. Popisujeme, co o papeži Františkovi během pohřební bohoslužby zaznělo a nabízíme vzpomínky těch, kteří se s ním osobně setkali.
Pohřeb pastýře, ne suveréna. Tak měl základní charakteristiku papežova pohřbu popsat kardinálskému kolegiu v pátek 25. dubna papežský mistr ceremonií arcibiskup Diego Ravelli. A takový pohřeb také mohli sledovat věřící přítomní ve Vatikánu i po celém světě. Bohoslužby se sice účastnilo asi 250.000 účastníků a stovky hostů diplomatických reprezentací z celého světa, jinak ale proběhl podobně, jako běžný katolický pohřeb. Bez zvláštních poct nebo oslavných projevů.
„Prosíme Tě, Františku, aby ses za nás modlil a abys požehnal Římu, církvi a světu,“ řekl v závěru promluvy během pohřební bohoslužby ve Vatikánu kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského kolegia. Výzvou k zemřelému navázal na Františkovy pravidelné prosby o modlitbu ukončující jeho projevy a kázání během dvanácti let jeho papežského pontifikátu.
Děkan kardinálského kolegia Kardinál Giovanni Battista Re. Foto: Sita/AP Photo/Gregorio Borgia
FOTO: Sita/AP Photo/Gregorio Borgia
V promluvě kardinál Re připomněl postoje papeže Františka, který se podle něj rozhodl jít cestou sebedarování. František byl podle kardinála Re bohatý na lidskou vřelost a uměl s trpícími sdílet jejich bolest. To projevil také během své první cesty za hranice Říma po zvolení papežem, kdy zamířil na jihoitalský ostrov Lampedusa, kde se setkal s imigranty. Papeže Františka kardinál Re popsal jako člověka, který vyzýval ke stavbě mostů a ke službě lidstvu.
Žít skromně i ve vysoké funkci
Jako na člověka s „velmi lidským, osobním přístupem ke každému jako i s neúnavnou péčí o lidi na okraji společnosti“ na papeže Františka pro Téma.21 zavzpomínala také Mária Dravecká, manželka bývalého velvyslance Slovenska ve Vatikánu Jozefa Draveckého.
Mária Dravecká pro Téma.21 také zavzpomínala na poslední osobní setkání s papežem Františkem u příležitosti konce diplomatické mise jejího manžela u Svatého stolce: „Byla u toho i naše tehdy roční vnoučata. Tam jsem si uvědomila, jak velmi dokáže děti zaujmout. Tehdy roční vnuk k němu vzhlížel, papež si ho zcela získal. Dotýkal se ho, sahal mu na pektorál a bral mu z ruky růženec. Svatý otec se usmál a s porozuměním k němu promlouval. Díky Svatému otci mělo setkání velmi laskavou atmosféru.
Papež ukázal, že se dá žít skromně i ve vysoké funkci, kde spíš než bohatství a zlato je podstatný vztah k lidem. Díky němu jsme pocítili, jak je důležité, aby ti, kteří mají moc, ji uplatňovali v první řadě na ochranu těch nejzranitelnějších.“
Trump i Zelenskyj
Na pohřeb, který byl v 10 hodin za doprovodu kardinálů zahájen vynesením dřevěné rakve z baziliky sv. Petra ve Vatikánu na Svatopetrské náměstí, dorazili světoví státníci, biskupové, kněží i tisíce věřících. Z první řady tak pohřební bohoslužbu sledoval například argentinský prezident Javier Milei, americký prezident Donald Trump nebo prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Trump se Zelenským spolu dokonce krátce osobně ve Svatopetrské bazilice mluvili, obsah jejich rozhovoru ale zatím není znám.
Americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v hovoru v bazilice sv. Petra. Foto: Ukrainian Presidential Press Office via AP
FOTO: Ukrainian Presidential Press Office via AP
Na pohřeb dorazili i francouzský prezident Emanuel Macron nebo britský premiér Keir Starmer. Českou republiku zastupoval předseda vlády Petr Fiala, Slovensko prezident Peter Pellegrini.
Bývalý slovenský premiér Eduard Heger na osobní setkání s papežem Františkem pro Téma. 21 zavzpomínal takto: „Bylo to na jaře roku 2022 po vypuknutí války na Ukrajině. Mluvili jsme o ní i o dalších světových krizích. Zeptal jsem se ho, zda se spolu můžeme pomodlit. Velmi ho to překvapilo a řekl mi, že se ještě nemodlil s žádným předsedou vlády, že mu to ještě žádný premiér nenavrhl. Bylo to pro mě velmi silné, jsem vděčný za tuto společnou modlitbu i za to, že jsme se spolu mohli modlit za mír na Ukrajině.“
Co bude dál?
V závěru pohřebního obřadu byla rakev s papežovým tělem přenesena zpět do baziliky sv. Petra, odkud ji následně typický papežský papamobil provezl Římem až k bazilice Santa Maria Maggiore.
Video: Kateřina Bronková
FOTO: SITA/AP Photo/Evan Vucci
Svatý otec byl uložen podle svého výslovného přání vyjádřeného v poslední vůli do prostého hrobu s jednoduchým nápisem „Franciscus“. V neděli se u něj na večerní modlitbu sejdou kardinálové.
Ti už před papežovým pohřbem zahájili každodenní setkávání na tzv. generálních kongregacích. První se uskutečnila již v úterý 22. dubna, což jako příliš brzké kritizoval hongkongský kardinál Joseph Zen.
Generální kongregace jsou platformou, na které kardinálské kolegium v době uvolněné papežské funkce řídí katolickou církev. Kardinálové ale mají oprávnění provádět pouze nezbytná rozhodnutí a v mnoha otázkách rozhodnout nemohou vůbec, ale musí jejich řešení přenechat novému papeži. Na generálních kongregacích tak především jednotliví kardinálové přednášejí své vize o církvi a o jejím dalším směřování.
V následujícím týdnu by také kardinálové měli rozhodnout o začátku konkláve, tedy setkání všech kardinálů do 80 let, kteří zvolí nového papeže. Podle církevního práva musí přitom konkláve začít mezi patnáctým a dvacátým dnem po úmrtí svatého otce, nejpozději by tedy měla volba odstartovat 11. května.
